Danieliiita

fotogalerie, horoskopy, citáty ...

HISTORIE

Karlova univerzita ve středověku

Zakládací listina UK v Praze

K dohodě o založení pražské univerzity došlo už při jednání prvního pražského arcibiskupa Arnošta z Pardubic s papežem Klimentem VI. v listopadu roku 1346. V lednu následujícího roku papež potvrdil písemně její zřízení. A 7. dubna 1348 vydal král Karel zakládací listinu. Dokument byl opatřen zlatou pečetí (zlatou bulou). I to dokládalo jeho mimořádnost.

Král v něm zdůraznil touhu, aby tímto vysokým učením bylo České království povzneseno a jeho obyvatelé nemuseli odcházet za vzděláním do ciziny. Hodlal "zvát k domácímu stolu i cizince". Chtěl jim zachovat "privilegia, imunity a svobody, jichž z královské moci podle zvyku užívají doktoři a scholárové jak na pařížském, tak na boloňském učení". Karel dobře věděl, co činí - vysoké učení mu později poskytlo odborníky a úředníky pro státní správu. Zároveň pozvedlo českou kulturu.

Ve stejný den, kdy Karel IV. podepsal zakládací listinu u niverzity, proběhl i jiný slavnostní akt - vydání zakládací listiny Nového Města pražského.

Poté svolal zemský sněm za účasti zástupců německých zemí, z něhož vzešly důležité dokumenty, které podle historika Jaroslava Čechury "představovaly patrně nejvýznamnější krok ve vytváření Karlovy koncepce českého státu". Šlo o 14 listin s datem 7. dubna 1348. Korunou souboru byla právě zakládací listina pražské univerzity.

Podle zakladatelova rozhodnutí měla být univerzita otevřena celému křesťanskému světu latinského obřadu. Král ji slíbil obdarovat "znamenitými statky" a ty, "kdož na ní budou působit, královskými dary."

Zpočátku obdržela od Karla nadace z královské pokladny. Asi v roce 1352 pak uložil král českému duchovenstvu zvláštní daň "na zřízení pražské univerzity". Byl si dobře vědom, jak důležití pro ni budou osvědčení učitelé, a proto povolal do Prahy "z různých zemí mnohé mistry teologie, doktory kanonického práva a muže vzdělané a zkušené v jednotlivých uměních".

 

Fakulty

Už od svého vzniku měla univerzita všechny čtyři fakulty podle pařížského vzoru: teologickou, právnickou, lékařskou a artistickou, tedy fakultu svobodných umění, mnohem později přejmenovanou na filozofickou.

 

Chybějící budovy

Co naopak neměla, byly budovy. Přednášelo se ve velkých chrámech (u sv. Víta, v Týně). Studenti bydleli v najatých místnostech. Jakou svou první budovu získala univerzita dům U věže za kostelem sv. Haštala na Starém Městě pražském. A v červenci 1366 jí Karel IV. daroval "dům řečený Lazarův" na Staroměstském náměstí za nynějším kostelem sv. Mikuláše. V něm byla "z moci českého krále" zřízena kolej pro 12 mistrů a jejich žáky, "která by se na věčné časy nazývala kolejí Karlovou" (Colegium Karolinum).

 

Tituly

Postupně získavala univerzita svůj status a řád. V čele učitelského sboru stál rektor, od roku 1367 si každá fakulta volila svého děkana, který dbal o zachování školního řádu a osnov a zabýval se administrativou. Hodnosti, které bylo možné na univerzitě získat, měly dva stupně. Nižší stupeň byl hodnost bakalářská, vyšší mistr nebo doktor. Na fakultě artistické a teologické se zpravidla užívalo titulu mistr, na fakultě lékařské a právnické doktor. U absolventů teologické fakulty se používaly oba tituly.

 

Disputace

Významnou úlohu v životě univerzity měly disputace, veřejné učené debaty. Mimořádnou událostí na univerzitě byla každoroční, zpravidla v lednu, "disputatio de quodlibet", rozprava o učeném problému na libovolné téma. Trvala několik dní a předsedal jí volený mistr. Ten při té příležitosti dostal nový misterský baret, pár rukavic, škorně a černé nohavice. Účastníci akce museli přijít ve slavnostním oděvu, mistři v taláru s baretem na hlavě a misterským prstenem na ruce, bakaláři v taláru a studenti ve studentském plášti.

Disputace neměla jen slavnostní smysl - umožňovala účastníkům zvolit si jakékoli téma, a tím nabývala na demokratičnosti. Diskutující mohli uvádět své osobní mínění. Dokonce směli prezentovat i proticírkevní heretické názory, ale v tom případě museli na závěr svého vystoupení ocitovat oficiální názor církevních kruhů.

 

Jazyk na univerzitě

Univerzita brzy vstoupila do povědomí ciziny. Hovořilo se na ní sice latinsky, ale nikterak to nebránilo rozvoji českého jazyka. Čeští intelektuálové mluvili obvykle dvěma až třemi jazyky - většinou češtinou a latinou, někdy i němčinou. Ve druhé polovině 14. století se čeština tak zdokonalila, že se dokonce objevil požadavek, aby do určité míry převzala úlohu latiny a stala se jakýmsi univerzálním jazykem slovanským studentů.

 

Dekret kutnohorský

Růst společenského významu a prestiže pražské univerzity vyvolal zakládání vysokých učení v okolních zemích - například v Krakofvě, Vídni, Heidelberku. Velmi významným byl pro univerzitu rok 1409, kdy král Václav IV. vydal tzv. Dekret kutnohorský, který jí upravoval volební právo. Češi dostali tři hlasy místo dosavadního jednoho a ostatní národy jeden hlas. Cílem bylo počeštění univerzity v plném rozsahu. Množí němečtí učenci poté z Prahy odešli.

 

Zdroj: BOBÍKOVÁ, Lenka. Karel IV. vsadil na univerzitu. Magazín Práva. 2008, roč. 13, 5. duben, s. 22-24.

Žádné komentáře
 
Děkuji za návštěvu...doufám, že se Vám u mě líbilo a budete se rádi vracet.... Stránky byly založeny 2. března 2007